Rajonizace hybridní pšenice.

Bonitně horší nebo lehké pozemky, aridní oblasti – pěstitel u hybridů v plné míře využívá jejich schopností tolerovat streszejména na lehkých, písčitých až kamenitých půdách, kde se rostliny setkávají s pravidelným nedostatkem vláhy, a kde by konvenční odrůdy výnosově propadly. Čím větší je klimatický či půdní stres, tím vyšší je výnosový přínos hybridní pšenice v porovnání s běžnou konvenční odrůdou.
Vysoká intenzita s cílem dosažení nejvyšších výnosů – pěstitel hybridní pšenici seje na průměrných až lepších pozemcích s cílem dosažení špičkových výnosů zrna. Upravuje technologii pěstování na vysokou úroveň. Předpokladem jsou vysoké dávky živin a dalších ošetření (regulace růstu a fungicidy). Hybridní pšenice jsou schopny za takových podmínek dosáhnout excelentních výnosů zrna.

OBECNÁ PRAVIDLA PRO PĚSTOVÁNÍ HYBRIDNÍ PŠENICE

Architektura porostu vychází z již zmíněných odlišných parametrů hybridní pšenice od konvenčních odrůd: mohutnější kořenový systém, mimořádně vysoká odnožovací schopnost, větší listová plocha a delší klas s vyšším počtem zrna a schopnost dosahovat vyšší HTZ. Hybridní pšenice je tak schopna mnohem více využít obrovskou autoregulační schopnost. V případě nízkého počtu rostlin na plochu je schopna až zpětinásobit počet odnoží, rozšířit listovou plochu až na 5,5 m2 listů na 1 m2 plochy a vytvořit klasy až se 70 zrny o HTZ i přes 50 g. O to zásadnější je umění agronoma těchto schopností využít. Při správné volbě dávky a termínu aplikace regulátorů růstu a při správné volbě a dávce hnojení N má pěstitel možnost velmi snadno vést porost k tíženým špičkovým výnosovým výsledkům.