odrůdy Hybridní pšenice
0
+
++




V Maďarsku problémy se suchem řeší hybridními pšenicemi.

Vývoj osevních ploch hybridní pšenice má v Maďarsku takřka exponenciální nárůst. Mezi roky 2011 a 2013 se prodeje znásobily desetkrát. Odhaduje se, že pro příští prodejní období by mělo být oseto hybridní pšenicí 30 – 35 tis. ha. Ve Francii se jedná o plochu 185 tis. ha.

Odolnost a tolerance k stresovým podmínkám hybridní pšenice jsou hlavní přednosti, které umožňují plné rozvinutí výnosového potenciálu za omezených podmínek. Výnosy hybridní pšenice jsou vyšší o 10 – 15 % i v podmínkách, které jsou příznivé pro měkkou pšenici. Pokud jde o Maďarsko, jsou výnosy běžně o 20 % vyšší, a to při dodržení parametrů pekařské kvality.

Pan Guyla Soltess je předseda družstva, které hospodaří na 1800 ha v oblasti Nak na jih od jezera Balaton. Jeho osevní postup je založen na kukuřici – 1200 ha a pšenici – 250 ha, z čehož 50 % tvoří hybridní pšenice. Pan Soltess organizoval 6. června 2014 v Naku konferenci s prohlídkou demonstračních pokusů věnovaných výlučně hybridní pšenici za účasti SAATEN-UNION HU. Zúčastnilo se přes 150 zemědělců. Pan Soltess se veřejně podělil o své zkušenosti. Rozhovor vedl Pierre-Louis CARRIER, vedoucí mezinárodní výroby hybridní pšenice fi rmy SAATEN-UNION.

Pierre-Louis CARRIER: Pane Soltess, mohl byste nám říci, kdy jste se poprvé setkal s hybridní pšenici?
Guyla Soltess: Poprvé jsem viděl hybridní pšenice na jednom polním dni pořádaném fi rmou SAATEN-UNION.
PLC: Jaké byly důvody pro Vaše rozhodnutí pěstovat hybridní pšenici?
GS: Důvod byl zcela jednoduše ekonomický. I když cena osiva bylavyšší, bylo jasné, že hybridní pšenice mají vyšší výnosový potenciál.
PLC: Jaké byly Vaše první zkušenosti?
GS: V roce 2012 byl velmi suchý podzim, nepršelo během celého dlouhého období setí. Všechny pšenice vzcházely špatně. První vzešly až měsíc po zasetí. Předpokládal jsem velmi špatný rok. Ve fi nále však hybrid Hystar dal 8,6 t/ha zatímco ostatní klasické odrůdy daly jen 6,3 t/ha. Podmínky byly stejné, protože pozemky byly v sousedství.
PLC: Jaké jsou Vaše další zásadní poznatky?
GS: V minulém roce jsem zkoušel další hybridní pšenice s výnosem 9,7 – 10,3 t/ha, zatímco klasické odrůdy daly průměrný výnos 7 t/ha. V našich velmi suchých podmínkách jsem zjistil rozdíly ve výnosu v úrovni 30 % ve prospěch hybridů.
PLC: Jak realizujete Vaši produkci?
GS: Mám výkrm prasat, takže jsem předpokládal veškerou produkci zkrmit. Když jsem ale provedl analýzu kvality, zjistil jsem, že produkce měla potravinářskou kvalitu A/B, tedy běžně obchodovatelná jako potravinářská pšenice. Další využití spatřuji ve stabilní produkci slámy. U konvenčních odrůd v suchém roce obvykle sklízím kolem 3 t/ha, což bývá značný problém. Hybridní pšenice i v suchém roce vyprodukuje více slámy.
PLC: Co byste doporučil zemědělcům, kteří by chtěli zkusit hybridní pšenici?
GS: Neváhejte a zkuste.